Zakládání zahrad u rodinných domů 3/3
Autor: Hynek Humhej, DiS | Datum: 20. února 2011 | Kategorie: Zahradnictví

Během pěstování by se měla půda kypřit, odplevelovat a zvláště v prvním roce po výsadbě by se měly rostliny dobře zalévat. Rostliny po výsadbě odplevelujeme do doby než se zapojí. Dále pak přiměřeně přihnojujeme a odstraňujeme odkvetlá květenství (hlavně u druhů, které mají snahu kvetení opakovat). Tam, kde se nejedná o získávání semen, můžeme po odkvětu odstranit uvadající květenství, aby živiny nepřicházely do semen, ale k dobru a posílení rostlin. Zabraňujeme tím zároveň nežádoucímu vysemeňování a u některých druhů tím podpoříme opětovné kvetení.
OŠETŘOVÁNÍ PO VÝSADBĚ
Během pěstování by se měla půda kypřit, odplevelovat a zvláště v prvním roce po výsadbě by se měly rostliny dobře zalévat. Rostliny po výsadbě odplevelujeme do doby než se zapojí. Dále pak přiměřeně přihnojujeme a odstraňujeme odkvetlá květenství (hlavně u druhů, které mají snahu kvetení opakovat). Tam, kde se nejedná o získávání semen, můžeme po odkvětu odstranit uvadající květenství, aby živiny nepřicházely do semen, ale k dobru a posílení rostlin. Zabraňujeme tím zároveň nežádoucímu vysemeňování a u některých druhů tím podpoříme opětovné kvetení. U citlivějších druhů provádíme zimní ochranu. Nejvíce jsou klimatickými podmínkami v zimě ohroženy druhy z teplejších oblastí, nebo rostliny, které nejsou na naše zimy zvyklé. Nutné je také chránit nové výsadby před jejich první zimou a to i v případě, že jsme je vysazovali již na jaře. Nejvýznamnějším škodlivým činitelem jsou především prudké sluneční záření, holomrazy, velké teplotní výkyvy mezi nocí a dnem nebo přílišná vlhkost, či vláha (např. suchomilné trvalky) případně kombinace těchto nebezpečných činitelů. Proti silným mrazům a zimnímu mokru chráníme rostliny přikrývkou, ke které používáme listí zatížené větvemi, odřezanými stonky trvalek, drobnou slámou a plevami. Dalším materiálem sloužícím k zimní ochraně rostlin a pravděpodobně také nejvhodnějším, je smrkové nebo jedlové chvojí, které používáme především k ochraně před mrazem a předčasnými slunečními paprsky. Na jaře, kdy již nejsou očekávány silnější mrazy, se kryty počínají postupně odstraňovat. Postup odkrývání je důležitý zejména u stálezelených a brzy rašících rostlin, které by mohly být při náhlém odkrytí poškozeny sluncem. Proto je také doporučováno odkrývat je za podmračeného počasí, a to obvykle ve druhé polovině března. Naopak pozdě odkryté rostliny mohou být napadány škůdci a chorobami jako jsou především plísně a jiné houby. Průběžně kontrolujeme také zdravotní stav rostlin a případně aplikujeme postřiky proti chorobám a škůdcům. Po výsadbě, ale i v dalších letech provádíme výchovné, udržovací a tvarovací řezy dřevin.
PŘEDÁNÍ STAVBY
Předání stavby (kolaudace) může proběhnout v okamžiku kdy je stavba zdárně dokončena. Tedy když jsou vyhotoveny všechny její smlouvou vyspecifikované části v potřebné kvalitě a bez závad. Drobnější nedostatky a chyby bývají vypsány a kolaudační rozhodnutí je vydáno. Jeho platnost je pak podmíněna odstraněním nedostatků k určitému datu. U soukromých zahrad nahrazuje kolaudační rozhodnutí osobní předání zahrady majiteli, který zkontroluje kvalitu provedení a uhradí zbytek dlužné částky.
ZÁRUČNÍ DOBA
V současné době ručí zhotovitel za zboží podle zákona dva roky. Bohužel však firmy dodávající rostlinný materiál nechtějí uznávat reklamace starší jednoho roku. Proto se většinou do smlouvy uvádí dvouletá záruční lhůta pouze za předpokladu, že zhotovitel bude mít jím založenou vegetaci v zákonem stanovené lhůtě ve své výhradní péči. Takováto údržba by nesmyslně prodražovala celou stavbu a tak je převážně nasmlouvána jednoletá záruka. Znamená to tedy, že zhotovitel ručí za zboží jeden rok od kolaudace, tedy vždy přes jedno období vegetačního klidu. Reklamace se nevztahují na škody způsobené nedbalostí, nedodržením pěstebních doporučení, případně neodbornými zásahy.
TROCHA SEBEKRITIKY NA ZÁVĚR
Za jedno z hlavních úskalí zakládání zahrad v ČR považuji fakt, že stále ještě většina obyvatel vlastnících zahradu nemá žádný zvláštní vztah k těmto prostorům. A odtud podle mého názoru pramení jejich neochota a nechuť zahrady zkrášlovat a starat se o ně nebo snad do nich dokonce investovat nějaký finanční obnos. Navíc v lepším případě se průměrný český kutil cítí dostatečně erudován k bravurnímu zvládnutí projekční i realizační stránky věci. Snad na tom má svou vinu také předchozí režim, za kterého nebylo z čeho čerpat inspiraci a ponaučení. V létech těsně porevolučních pak začaly naší laickou a vlastně i tu odbornou veřejnost vychovávat katalogy s obrázky počítačově upravených a dobarvovaných, nerealistických mutantních rostlin. Dokonce i sítě supermarketů typu OBI dalece předstihly překlady kvalitní zahraniční, ale i domácí odborné literatury. A tak je dnes náš trh zaplaven nepřeberným množstvím skvostných plastových uměleckých děl jež tak milujeme. No a když už to toho českého zahrádkáře tolik baví proč si nezaložit firmu a nezačít si svým koníčkem i vydělávat… Nechtěl bych vzbuzovat dojem, že snad nemáme co nabídnout, ale myslím, že to bude trvat ještě několik generací než tento nepříjemný handicap překonáme. Pokud se nám podaří nalézt dostatečně uvědomělého zákazníka narážíme na další problém již při pokusu obstarat dle projektu patřičný sortiment rostlin. Ty jsou k mání jen po omezenou dobu v omezeném množství a na omezených místech, zato však často za neomezené ceny. To nás pak nutí nahrazovat původně navržené taxony jinými a používat stále stejný sortiment rostlin. Přes to všechno jsem přesvědčen, že se v současné době česká zahradní tvorba ubírá tím správným směrem a že se v reálném čase dostane na úroveň zemí jako je Anglie, Francie a Holandsko.
ZÁVĚR
Technologie zakládání zahrad je velice široké a složité téma, o kterém by se dalo psát mnohem podrobněji. Mým záměrem však bylo sestavit jednoduchého a srozumitelného průvodce zakládáním zahrad, který bude postihovat hlavní problémy, se kterými se můžeme při tvorbě zahrady setkat a jejich případná řešení. Rozhodně nebylo mou snahou cokoli banalizovat nebo naopak představovat složitějším než ve skutečnosti. Tak jako většina předmětů lidského konání mělo by i budování zahrady být především věcí zdravého rozumu.
