Zakládání zahrad u rodinných domů 1/3
Autor: Hynek Humhej, DiS | Datum: 13. února 2011 | Kategorie: Zahradnictví
Zakládání zahrad patří k jedné z nejzajímavějších a nejušlechtilejších odvětví zahradnického oboru vůbec. Patří mezi nejvyšší formy aplikované estetiky a zosobňuje chápání přírody jako celku a vztahu k ní. Je výrazem lidských tužeb přání a fantasií, které člověk vtiskuje do její podoby a vytváří jimi onu nehmatatelnou duši zahrady. A právě zahrady rodinných domů jsou tím nejintimnějším a nejosobitějším vyznáním o nás samých. A ačkoliv jejich zakládání v žádném případě nelze pouze dogmaticky shrnout do výčtu technologických norem a postupů, je právě jejich dokonalé zvládnutí nezbytným předpokladem pro úspěšné založení a následné užívání zahrady jako fungujícího celku.
ZAKLÁDÁNÍ ZAHRAD U RODINNÝCH DOMŮ
Protože realizace zahrady nepatří obecně k laciným záležitostem je potřeba již při prvních úvahách dobře promyslet celý postup a zvážit všechna pro a proti. V dnešní době je většinou zahrada chápána jako rozšíření obytné plochy domu, tedy místo pro relaxaci a aktivní odpočinek. Její převážně produkční charakter v dobách meziválečných a poválečných se postupně změnil na zahradu okrasnou, kde jsou plochy na pěstování ovoce a zeleniny výrazně redukovány a nebo chybí úplně. Při současné průměrné životní úrovni není totiž těžké spočítat, že úsilí a čas strávený pěstováním vlastního ovoce a zeleniny se až na výjimky příliš nevyplácí. V domácích podmínkách vypěstované produkty bývají obecně spíše průměrné hodnoty. Pokud se budeme daný čas věnovat odvětví v němž jsme skuteční profesionálové odměna za naše snažení bude mnohokrát převyšovat hodnotu námi vypěstovaných komodit. Pokud je ale zahradničení naším koníčkem a poskytuje nám kýženou relaxaci a odpočinek, radost z námi vypěstovaných plodů nám nemůže nikdo a nic nahradit. V takovém případě se proti zeleninovým záhonům ve vzdálenější části zahrady nedá nic namítat. Bohužel v dnešní uspěchané době se práce na zahradě pro stále více lidí stává spíše noční můrou. Někteří z nás dokonce nevyužívají zahradu ani k vlastní relaxaci a? už díky její rozloze, umístění, uspořádání a nebo prostě jen proto, že i když by si to moc přáli prostě na to nemají čas. Ale i v takovém případě většinou usilujeme o to, aby naše zahrada vypadala co možná nejlépe. Kvalitně založená a udržovaná zahrada stejně jako náš zevnějšek a vystupování je naší vizitkou a lecos napoví o našich životních postojích a hodnotách zejména ve vztahu k okolnímu světu. Zpustlá a neudržovaná zahrada plná vysoké trávy a starého haraburdí stejně jako mnohdy svérázná řešení s dekoracemi pochybné umělecké hodnoty spoluutváří obraz nejen o nás samých, ale i o celé společnosti.
2. FINANCOVÁNÍ
Jedním z mnoha a často nejdůležitějších hledisek je samozřejmě cena. Ta konečná se skládá z přibližně pěti jednotlivých položek, které se Vám pokusím podrobněji přiblížit.
1. Cena za projekt
2. Cena za rostliny a další materiál
3. Cena za stavební a technické prvky
4. Cena za realizaci
5. Cena za údržbu
CENA ZA PROJEKT:
Podle zadání může projekt obsahovat různé množství jednotlivých výkresů (příloh). Záleží především na velikosti zahrady, přání zákazníka, složitosti sadových úprav atd. Od toho se pochopitelně odvíjí také cena projektu, která je smluvní a obvykle se pohybuje mezi 7 - 20 % z ceny realizace.
CENA ZA ROSTLINY A DALŠÍ MATERIÁL:
Je to cena rostlin a materiálu jako jsou kůly ke stromům, borka, substráty apod. Pokud nakupujeme sami musíme ještě přičíst čas strávený výběrem a ježděním po obchodech. Největším úskalím výběru rostlin jsou obchodníci, kteří z nedostatku znalostí nebo prostě jen díky snaze prodat odpřísáhnou, že námi vybraná rostlina je přesně ta co potřebujeme. Když pak za několik let doroste ten zaručeně zakrslý skalkový jehličnan až k balkonu ve druhém patře jen těžko se pak budeme dovolávat nápravy. Pokud rostliny nakupuje odborná firma ručí mimo jejich životaschopnosti také za kultivarovou pravost tedy i za to, že rostlina doroste jen nebo právě do správné velikosti. Jinými slovy, za zboží nezakoupené realizační firmou neseme veškerou zodpovědnost sami. A v případě úhynu nebo špatné prosperity nebude zhotovitel jakkoliv kompenzovat vzniklou škodu.
CENA ZA STAVEBNÍ A TECHNICKÉ PRVKY:
To je cena za vybudování zpevněných ploch, zídek, plotů, altánů, pergol, jezírek atd. U rozsáhlejších úprav představuje často největší položku rozpočtu. Pokud nejsme řemeslníky v daném oboru nebo nemáme s těmito pracemi letité zkušenosti necháváme tyto prvky vždy vystavět odborníky nebo? diletantství se u takto nákladných položek obzvláště nevyplácí.
CENA ZA REALIZACI:
Cena za realizaci je odměnou zhotoviteli za kompletaci díla a po odečtení jeho nákladů a zdanění se stává jeho ziskem. Při budování zahrady svépomocí jsou cena za realizaci vlastně jen náklady spojené s dopravou případně montáží složitějších zařízení. Otázky, které si musíme položit jsou kolik stojí náš čas jak moc jsme manuelně zruční a věříme si a jak dalece si ceníme odborného a rychlého provedení.
CENA ZA ÚDRŽBU:
Součtem prvních čtyř cen dostaneme celkovou cenu za vybudování zahrady, ke které musíme ještě každý rok přičíst částku spojenou s její údržbou. Tu počítáme ročně, protože množství úkonů provádíme opravdu jen jednou za rok. Pro lepší představivost můžeme tuto částku podělit počtem měsíců, ve kterých obvykle v našich končinách zahrada péči vyžaduje tedy devíti (březen – listopad). Tím dostaneme měsíční náklady na údržbu. Podobně můžeme postupovat i při dělení roční částky počtem metrů čtverečních atd. Tato čísla nám slouží především k ujasnění si výše nákladů, které budeme nuceni nadále investovat do zahrady po jejím založení, pokud ji budeme chtít udržet v dobré kondici a provozuschopném stavu. A i zde platí, že musíme zvážit časovou náročnost pokud se rozhodneme udržovat zahradu svépomocí a spočítat si jestli se nevyplatí údržbu zaplatit. Dalším hlediskem je naše odborná erudice k jednotlivým krokům údržby. Většinou jsme schopni pravidelně posekat trávu a zalévat, i to nám však často vydrží jen jednu sezónu než opadne naše euforie z nové zahrady. Ostatní úkony jako řez dřevin, postřiky, kontrola zdravotního stavu rostlin atd. je většinou již nad naše síly. Také je na místě zvážit automatický závlahový systém, který i přes relativně vyšší počáteční investici ušetří náš čas, práci a omezí úhyny rostlin způsobené suchem. Ač se to možná nezdá, ale dostatečně zalít celou plochu zahrady (kvalitní trávník také vyžaduje pravidelnou zálivku) může zabrat i více než hodinu denně a to nezmiňuji horké a suché letní měsíce, kdy je zálivka minimálně dvakrát denně naprosto nezbytná. Pokusme se tedy být na tomto místě obzvláště sebekritičtí.
Dalším důležitým bodem týkajícím se financí je uzavření smlouvy. U menších realizací a zvláště když má realizační firma dobré doporučení můžeme celý proces uzavírání smlouvy urychlit složením příslušné zálohy proti vystavené účtence. U větších položek uzavíráme s dodavatelem smlouvu o dílo. Nezbytné je prodiskutovat veškeré podrobnosti a na všem se dohodnout. Po té výsledné závěry shrnout do smlouvy, ze které vyplývají práva a povinnosti všech zainteresovaných stran a také sankce za jejich nedodržení. Dále je vhodné dohodnout se na výši zálohy a postupných platbách, které budou propláceny po kontrolních dnech. V závěru úspěšné realizace bychom neměly zhotoviteli dlužit částku vyšší než 10% z celkové ceny díla. Myslím že nelze jednoznačně stanovit konkrétní správný postup pro platební styk se zhotovitelem. Vše záleží na konkrétní situaci a především na slušnosti jednání obou smluvních stran.
PROČ PROJEKT?
Tak jako spoustu mých zákazníku i Vás možná napadne, na co potřebuji projekt? Chci přeci jen obyčejnou zahradu, nic extra. Stejně jako jakékoliv systematické lidské počínání není ani tvorba zahrady věcí náhody nebo čiré improvizace. Pokud chceme, aby námi vynaložené prostředky a čas nebyly znehodnoceny a abychom předešli pozdějšímu zklamání budeme potřebovat něco co nám umožní postupovat systematicky. Stejně jako při stavbě domu se nebudeme na místě snažit „něco“ vymyslet. Zvláště pokud jsme se rozhodli založit nebo zrekonstruovat zahradu svépomocí neměli bychom propadat klamným představám, že něco tak banálního jako zahrada přece zvládneme sami. Pokud máme k dispozici alespoň projekt je tak z velké části vyřešena absence odborných znalostí a podle jednotlivých částí projektu pak v podstatě sestavujeme zahradu jako stavebnici. Bez projektu a bez dokonalé znalosti nároků, vlastností a velikostí rostlin dále kompozičních uspořádání a technických řešení se stává naše snaha komickým diletantstvím, které nás ve finále přijde dosti draze. Neustále se setkávám se sebevědomými majiteli zahrad, kteří za mnou přicházejí s prosbou, abych s jejich zahradou „něco udělal“. Přibližně před deseti lety si nakoupily v zahrádkářském centru množství rostlin, kterými po ujištění, že příliš nevyrostou zaplnily rovnoměrně celou zahradu. Po oněch deseti letech, ale zjistily, že místo zakrslých keříků mají na zahradě les a neví si s ním rady. Bohužel však náklady spojené s přesazením většiny rostlin by byly větší než pořizovací cena nových nehledě na to, že by se na zahradu stejně nevešly. Nezbývá tedy než začít znovu. Jelikož si majitelé před lety dělali všechno sami vyšlo je pořízení zahrady na řekněme 50000. Kdyby bývali spolupracovali s odborníkem nebo měli alespoň projekt, měli by dnes krásnou už deset let starou zahradu. Stála by je možná o dvacet tisíc víc, ale když k původní ceně připočteme ještě cenu za novou zahradu dostaneme se na částku ze které nám nebude veselo. Takovýchto případů nebo jim podobných jsou stovky. Ušetřit za každou cenu se v tomto případě rozhodně nevyplácí. Projekt nám nejenom ukáže jak bude naše zahrada vypadat ještě dříve než se pustíme do jejího budování, ale ve fázi konzultací nám umožní také měnit a upravovat jeho konečnou podobu k naší úplné spokojenosti. Dalším důležitým kladem je fakt, že z rozpočtu, který je součástí každého projektu můžeme přesně spočítat jaké finanční nároky na nás bude stavba zahrady klást případně rozfázovat její budování na více let nebo výjimečně zpětně zásahem do projektu snížit celkovou cenu za vybudování zahrady. Předejdeme také zklamání z toho, když nám díky špatnému odhadu dojdou finance v polovině realizace nebo když budeme v konečné fázi drasticky snižovat náklady na úkor kvality díla.
NEŽ SE PUSTÍME DO PROJEKTOVÁNÍ!
Ještě před vlastní fází projekce je vhodné zajištění odpovídajících podkladů, které vychází především z charakteru úprav. Mezi takovéto podklady patří například: půdorysná situace pozemku s jeho hranicemi a umístěním staveb, modelací terénu (vrstevnice), inženýrskými sítěmi a také se vztahy k sousedním pozemkům. Tento podklad je asi nejdůležitější a proto pokud ho nemáme a není možné jej získat jako celek, jsme nuceni si jej obstarat vlastními silami po částech. Znamená to tedy zjistit jednotlivé správce inženýrských sítí a nechat si od nich do námi předloženého plánu zakreslit jejich trasy. Problém může nastat při rozdílných výměrách pozemků od různých subjektů, což bývá bohužel dost časté. Ostatní údaje jsme nuceni zaměřit sami. K dalším podkladům patří například pohledy staveb, především u historických a architektonicky výrazných a významných budov. Nezbytné je také pořízení fotodokumentace současného stavu. V některých případech můžeme vycházet i z historických fotografií a jiných obrazových a grafických materiálů zejména u rekonstrukcí, renovací a adaptací. Dalším předpokladem pro úspěšné založení zahrady je kvalitní smlouva mezi investorem a dodavatelem, která vymezuje práva a povinnosti všech zúčastněných stran a stanovuje sankce za jejich nedodržení.
PŮDNÍ A KLIMATICKÉ PODMÍNKY
Již při prvních konzultacích s projektantem je vhodné zajistit si mimo jiné také údaje o půdních a klimatických podmínkách. Klimatické poměry dané lokality lze zjistit např. v nejbližším Hydrometeorologickém ústavu, kde zaznamenávají hodnoty průměrů teplot a srážek pro danou oblast za dlouhá období. K těmto údajům se vztahuje také nadmořská výška pozemku, která má přímý vliv především na průběh teplot. Půdní podmínky můžeme zjistit půdním rozborem u specializované firmy. Ta nám provede kvalitativní a kvantitativní analýzu námi předloženého vzorku. Takto detailní rozbor však nebývá nutný a většinou postačí pouze prozkoumání půdního druhu a typu výkopkem na místě a zjištění pH. Kyselou nebo naopak zásaditou reakci půdy zjistíme nejlépe rozmícháním půdního vzorku v destilované vodě a následným změřením Lakmusovým papírkem nebo digitálním pH-metrem. Při dostatečných znalostech fytocenologie můžeme půdní reakci také poměrně přesně určit podle plevelů rostoucích na daném stanovišti. Dále je vhodné uvědomit si nenachází-li se zahrada nebo její část v mrazové kotlině a zjistit také světovou stranu nebo strany převládajících větrů. V neposlední řadě provedeme zaměření zahrady a domu ve vztahu ke světovým stranám (kompas). Tento údaj je také často možné vyčíst z projektové dokumentace staveb.
SOCIOLOGICKÝ PRŮZKUM
Pro vypracování kvalitní projektové dokumentace je zapotřebí mít k dispozici sociologický průzkum. Z něj vyplívají širší vztahy nás majitelů zahrady k okolním pozemkům a především jejich vlastníkům. Později při tvorbě projektu bude projektant zohledňovat například přání na uzavření výhledů na polorozbořenou kůlnu souseda, se kterým navíc nejsme v příliš přátelském vztahu. Dalšími důvody pro budování bariér mohou být například neustále štěkající sousedův pes, kurník, králíkárna apod. nebo skladiště biologického odpadu jako je kompost, který lidé většinou umis?ují co nejdále od domu což znamená při hranici se sousedním pozemkem. Naproti tomu je celá řada důvodů díky nimž je vhodné naopak otevírat výhledy ze zahrady do okolí. Tam kde spolu lidé dobře vycházejí a navštěvují se budují někdy branky mezi jednotlivými zahradami které často souvisí s rozvolněním kompozice až průhledům. To je nejčastější u rodinných příslušníků a velmi blízkých přátel. Dále je důležité zvážit estetická pozitiva a negativa při tvorbě výhledů do okolní krajiny. Nesmíme přitom zapomínat, že estetický vkus a psychologické asociace projektanta a nás se mohou výrazně lišit.